Mediace je způsob jak řešit konflikt mezi dvěmi stranami s využitím třetí osoby, mediátora. Mediátor neposuzuje kdo má pravdu, kdo je vinen, nemanipuluje ani s jednou stranou, nepomáhá v boji jednoho proti druhému, ale pomáhá zúčastněným osobám dojít ke společnému cíli, kterým je oboustranná dohoda. Taková dohoda, s kterou budou spokojeny obě dvě strany, kde není ani poraženého ani vítěze, ale dvou respektovaných stran.
Vzhledem k filozofii mediace, kdy cílem této služby je vyhnout se složitým soudním jednáním, je většinou mediace využívána mimo oblast soudnictví.
Mediace má mnoho oblastí využití: rodinná mediace (manželské, vícegenerační porozvodové spory), občanská mediace (sousedské, občanské, pracovní spory; spory mezi nájemníky a majiteli), firemní mediace (pracovně-právní spory; spory mezi managementem, mezi managementem a majitelem), obchodní mediace (kvalita výrobků, poskytovaných služeb, reklamace), politická mediace, mediace ve škole a další.
Já se ve své práci mediátora soustředím především na oblast rodinných a mezilidských vztahů:
Nejvyužívanější oblastí je mediace rozvodová. Ta probíhá paralelně v rámci rozvodového řízení manželů. Mediace má pak dopomoci uzavřít dohodu v otázkách přerozdělení majetku, péče o děti, výši alimentů, bytové situace apod. Cílem je poznat své potřeby a potřeby dětí, ujasnit si právní náležitosti a na jejich podkladě najít optimální řešení porozvodového uspořádání. Mediační proces snižuje rizika dalších konfliktů a rodinných dysfunkcí, tím napomáhá lepšímu vyrovnání se s nastalou situací (zejména u dětí). Snahou rozvodové mediace není ani přivést partnery opět k sobě ani se snažit o jejich přátelské vztahy. Prioritou je snaha o vytvoření kompetentních rodičů, kteří jsou i po partnerském rozchodu schopni společně fungovat jako rodiče svých dětí. Zájmy dětí stojí v popředí rozvodové mediace a rozhodnutí poškozující jejich potřeby nemůže být přijato. Je nutno mít na paměti, že v mnoha konfliktních bodech (výživné, majetek) je řešení standardizováno právní legislativou. Před konečným sepsáním a podepsání mediační dohody musí být ověřeno, že výsledky jsou v souladu s právem. Přesto poskytuje mediace prostor pro zodpovědné a flexibilní uspořádání rodinných záležitostí.
Děti a mladiství se mohou na mediačním procesu také podílet. Nejsou však přítomni ve všech fázích, rodiče je mohou přizvat k fázi Získávání informací a Hledání řešení (rodiče mohou a nemusí být přítomni). Děti tak mohou přinést své vlastní témata a zájmy, které se mohou od témat rodičů lišit. V rámci hledání řešení můžeme využít dětskou kreativitu a zjistit jejich přání a návrhy. Podstatné je, že zodpovědnost za řešení nesou vždy rodiče.
Vyhovuje mi takový přístup ke klientům, kde kromě hlavního cíle mediace- uzavření dohody, využívám i svých zkušeností z psychoterapie, a přeje-li si to klient, snažím se pomoci klientovi v nalezení mechanismů, které blokují komunikaci a nalezení takového modelu komunikace, který slouží i do budoucna jako účiiný nástroj při zvládání komunikačních problémů.
Mediace je proces, k němuž se aktéři rozhodují dobrovolně, za průběh je zodpovědný mediátor, za obsah procesu a jeho výsledky jsou pak zodpovědni sami aktéři. Vedle dobrovolnosti existují další principy, kterými se mediační proces řídí. Jsou to např.: důvěra, spolupráce, hledání nových možností řešení, mlčenlivost, svoboda rozhodnutí či neutralita. Mediace nám dovoluje dosáhnout toho, že:
Fáze mediace
Během let byly vytvořeny různé modely popisující jednotlivé fáze mediačního procesu. Přestože se tyto fáze model od modelu liší, můžeme u většiny z nich identifikovat následujících pět fází:
1. Zahájení mediace
Nejdříve jsou konfliktní strany obeznámeny s metodou mediace a rolí a chováním mediátora, především s jeho nestranností. V této fázi dochází k uzavření dohody o zprostředkování řešení konfliktu. Další postupy jsou vzájemně ujasněny. Cílem je získání jisté struktury celého nadcházejícího procesu a získání důvěry ze strany klientů.
2. Získávání informací
Na začátek druhé fáze představuje každá strana, jaké jsou její konfliktní body a přání tak, aby témata a konfliktní oblasti mohly být sesbírány a strukturovány pro účely dalšího zpracovávání. Cílem je zjistit v čem spočívá problém a shromáždit potřebná data.
3. Porozumění postojům a zájmům
Ve třetí fázi začíná vlastní zpracování problému tím, že se rozhodne, které z témat se bude řešit jako první. Poté dostane každá strana možnost vyjádřit svůj pohled na každý z konfliktních témat identifikovaných dříve ve druhé fázi. Důležitým je v této fázi především přechod z pozic k zájmům, které stojí za těmito postoji. Nakonec mohou být navrženy řešení, která jsou pro konfliktní strany z jejich pohledu spravedlivé a smysluplné.
4. Hledání řešení
Ve čtvrté – kreativní – fázi jsou nejdříve sesbírány možností řešení k jednotlivým konfliktním oblastem např. podle pravidel brainstormingu, tedy bez nároku na hodnocení. Teprve poté jsou jednotlivé možnosti konfliktními stranami ohodnoceny. Výsledek by měl uspokojovat všechny strany konfliktu.
5. Uzavření dohody
Na konec jsou výsledky mediace většinou písemně stvrzeny. Dohodnuté body by měly být uvedeny tak, aby bylo jasné, jak budou splněny. Forma by měla umožňovat hodnocení a měřitelnost plnění. V písemné dohodě by také měl být uveden postup v případě nesplnění. Není-li možné dojít ke společnému řešení, je na konci procesu sepsána dohoda o „nedohodě“.
Mediace probíhá většinou ve třech až osmi sezeních, která trvají od dvou do tří hodin. O náklady na mediaci se dělí rovným dílem obě dvě strany.
Za 1 hod. práce si účtuji 1000,-Kč, + případné náklady na dopravu.
Externí odkazy
⇧ nahoru ⇧ | ⇨ úvodní stránka ⇦ |